Čekárna

Agentura (AOL) všem včeličkám dorazivším do Sydney doporučuje banku St. George, ale my s Honzou jsme přeci vyjímeční! Nechali jsme si od Lucky poradit a skočili do jiné banky, kde máme tlačenku - slovensky hovořícího bankovního poradce, který vyniká tím, že jednak rád ulehčuje život slovanské mládeži v Sydney a druhak se stále zašívá ve své kanceláři, kde předstírá meeting s klienty, jelikož je to pro něj cesta, jak se vyhne komunikaci s Asiaty, což je důvod, proč je někdy (čti pokaždé, když nejsme objednáni) potřeba čekat až hodinu, než se dostane řada na nás, abychom se ním také mohli zašit do mítyngovky před Asiatama. Pro zachování jeho soukromí jsem se rozhodl mu pro potřeby následujících rádků říkat Peter.

Na otevření studentského účtu v naší oblíbené bance je potřeba potvrzení od školy, že jsme řádnými studenty, a startovné $500, kteréžto má samozřejmě každý středoevropský student ležérně smotáno v kapse několikrát (protože co kdyby bylo potřeba při procházce centrem koupit třebas novou plazmovou televizi k PS3).

Jelikož jsme nebyli objednáni, vytrpěli jsme si čekání v jakémsi obýváku banky, kde se odehrává veškeré dění s klienty. Během čekání jsme byli bankovním poskokem asi 4x ujištěni, že pan Peter se nám bude za 5 minut věnovat, jen co dohovoří s klientem, jenž byl, narozdíl od nás, objednán. Po vytoužených 50 minutách čekání vylezl rozzářený Peter, připraven nás přijmout ve svém ložé.

I stlačili jsme se ve třech s vážnými/business výrazy do jeho kanceláře, připraveni vyjednávat podmínky a i zaplatit poplatky bance za to, že u nich ještě nemáme účet (samozřejmě zpětně za každý měsíc našeho života, včetně úroků), zatímco Peter se na nás usmál a aniž by sáhl na klávesnici, alespoň předstírajíce, že bude pracovat, vyptával se nás, co nás sem přivedlo, jakou společností jsme přiletěli, jaká byla cesta, co ubytování, jak jsme tady dlouho, co budeme studovat, jak to máme s prací, zda jsme už snídali, jak to máme s nadýmáním, ...

Když po cca 30 minutách došly otázky a odpovědi, přetočili jsme se k mocnému počítači, kam jsme postupně nabušili všechny naše údaje. Otázka cca 3 minut pro každého. Hotovo, účty založeny.

Nadešel čas na Petera. Vyzpovídali jsme my jeho. Při jeho odpovědích k nám do mítyngovky párkrát vešla jeho kolegyně, aby mu nesměle oznámila, že na něj kdosi (určitě Asiat) čeká, na což Peter reagoval psím pohledem a kroucením hlavou, jakože je děsně busy a nestíhá. Rozkrájel by se, ale nemůže, teď má důležitej mítynk, kde s džentlmeny vyřizuje několika miliardový obchod.

Po čekací době v bance (cca 50 minut), době strávené v mítyngovce (cca 60 minut) jsme měli úspěšně otevřené studentské účty s nulovými poplatky, bez potvrzení o studiu a bez prvotního vkladu $500. Otevření účtů s veškerým vysvětlením zabírá tak 7 minut na hlavu. My jsme se mimo jiné dozvěděli, že Peter je odborník v oblasti bezpečnosti, ale v Sydney musí dělat za zlomek peněz bankovního poradce, že po večerech trénuje body combat, že v Sydney zůstal kvůli Australance, kterou tu potkal krátce po rozhodnutí, že poletí zpět do Čech, že Australanky jsou obecně líné krávy a že Asiaté jsou banda nechápavých hovádek. Ale jinak nám přeje, ať se nám tu líbí a ať se klidně stavíme, když budeme s něčím potřebovat pomoci. Nebo si jen tak cvičně počekat.